Skip to Content

Eanangodde- ja sode-ođastusa ovdanbuktin

Eanangodde- ja sode-ođastusas vuođđuduvvojit ođđa eanangottit, ođasmahttojit sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa ráhkadus, bálvalusat ja ruhtadeapmi sihke sirdojit eanangottiide ođđa barggut. Lea dárkkuhus, ahte ođastus boahtá fápmui 1.1.2021 rájes.

Stuorámus nuppástus lea juogadeapmi golmma hálddahusa dássái. Boahttevuođas Suoma almmolaš hálddahus lágiduvvo golmma dásis, mat leat stáhta, eanangoddi ja gielda.

Iešráđđema eanangottit ásahuvvojit dálá eanangoddejuogu vuođul. Boahttevuođas 18 eanangotti lágidit guovlluset buot sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid. Eanangottiide sirdásit maiddái eará barggut EBI-guovddážiin, BE-doaimmahagain, guovlluhálddahusdoaimmahagain, eanangotti lihtuin ja eará gieldaovttastumiin sihke gielddain. 

Dát geahpeda dovdomassii iešguđetlágan sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa lágideamis vástideaddji orgánaid ja gielddaid oktasaš lágas ásahuvvon organisašuvnnaid meari, go barggut sirdásit measta 190 sierra vástuvirgeoapmahaččas 18 eanangoddái. Ođastusa mielde bálvalusaid lea vejolaš jođihit buorebut guovllulaččat dássedettolaš oppalašvuohtan. 

Masa ođastusain figgojuvvo? 

Ođastusa ulbmilin lea fállat olbmuide buorebut go dál ovttaveardásaš bálvalusaid, geahpedit buresveadjin- ja dearvvasvuođaerohusaid sihke goahcat goluid lassáneami. Vuođđobálvalusat nannejuvvojit ja digitálalaš bálvalusat ávkingeavahuvvojit buorebut.

Stáhta vástida ovdasajis boahttevaš eanangottiid ruhtadeamis. Sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa máŋggakanálat ruhtadeapmi dahkko oktageardánabbon ja olbmuid válljenfriijavuohta bálvalusain lasihuvvo.

Ođastusa ulbmilin lea duohpat gitta stuorra oasi almmolaš ekonomiija vealgáiduvvamis. Ráđđehusa 10 miljárdda euro seastinmihttomearis sullii 3 miljárdda euro lea dárkkuhus oažžut sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa ođastusain jagi 2029 rádjai.  Golmma miljárdda euro seastinmihttomeari juksan eaktuda, ahte golut ožžot boahttevuođas lassánit dušše 0,9 proseantta jagis, go dál dat lassánit 2,4 proseantta jahkásaččat.

Eanangottit vástidit máŋggalágan bargguin

Ođđa eanangottiide sirdásit sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa lassin 1.1.2021 rájes čuovvovaš doaimmat:

  • sosiála- ja dearvvasvuođafuolahus
  • gádjundoaibma
  • birasdearvvasvuođafuolahus
  • eanadoallu ja dálonguovllu ovddideapmi
  • guovlluid ja daid ealáhuseallima ovddideapmi, fitnodat-, bargo- ja ealáhusbálvalusaid lágideapmi sihke ruovttuiduvvama ovddideapmi
  • guovlluid geavaheami plánen ja stivren, eanangoddelávvaráhkadeapmi sihke huksendoaimma ovddideapmi
  • guolle- ja čáhcedoallu, čáhcefuolahusa plánen sihke čáhce- ja mearrafuolahus
  • johtalusvuogádatplánen ja guovllulaš geaidnofuolahus
  • eanangottálaš identitehta sihke kultuvrra, máhttima ja lihkadeami ovddideapmi
  • servodaga dorvvolašvuođastrategiijai gulavaš guovllulaš ráhkkaneapmi.
  • lága vuođul addon eará guovllulaš barggut.

Ođastusa váldolágat

Dál lea jođus viiddes sode- ja eanangoddeođastusa válmmaštallanbargu. Ođastussii laktáseaddji váldolágat leat čuovvovaččat: 

  • Sode-ordnenláhka
  • Fápmuibidjanláhka
  • Eanangoddeláhka
  • Ruhtadeami guoski lágat 
    • eanangottiid ruhtadanláhka
    • gieldda vuođđobálvalusaid stáhtaossodatláhka 
  • Vearuhusa guoski lágat
  • Bargoveaga guoski lágat
  • Válgaláhkaásaheapmi
  • Almmolašhálddahuslágat 
  • Ålánda 

 

Davvisámegillii (pohjoissaame)

Anarâškielân (inarinsaame)          

Nuõrttsääʹmǩiõlle (koltansaame)