Mii lea sode-ođastus?

Sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusat jagi 2021 ráđđehusa evttohushápmosa mielde

Maid sode-ođastus mearkkaša munnje?

  • Sode-ođastusas olles almmolaš sosiála- ja dearvvasvuođafuolahus ođasmahtto. Ođastusa ollašuhttet stáhta ja gielddat.
  • Dál gielddat ordnejit almmolaš sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid. 1.1.2021 vástu bálvalusaid ordnemis sirdása 18 ođđa eanangoddái.

Sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusat sisttisdollet máŋggaid bálvalusaid

Almmolaš sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusat leat bálvalusat, maid stáhta ruhtada vearroruđaiguin. 1.1.2021 rájes eanangottit lágidit daid.

Sosiála- ja dearvvasvuođafuolahusa bálvalusat leat ovdamearkan:

  • rabasdearvvasvuođafuolahusa bálvalusat
  • buohcceviessobálvalusat
  • njálmmi dearvvasvuođafuolahus
  • mielladearvvasvuođa- ja jugešvuođabálvalusat
  • etniid- ja mánáidrávvehagat
  • rávesolbmuidsosiálabargu
  • mánáidsuodjalus
  • lápmásiidbálvalusat
  • boarrásiid ássanbálvalusat
  • ruoktodikšun
  • sáhttobálvalusat
  • birasdearvvasvuođafuolahus

Sode-ođastus dárbbašuvvo, daningo

  • álbmot boarásmuvvá ja dárbbaša máŋggalágan bálvalusaid, mat leat eanet ovttatolbmo mielde go dál
  • olbmot eai oaččo ovttaveardásaš bálvalusaid
  • sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusain leat vuoimmehis doaibmanvuogit
  • Suoma ekonomiijadilli lea váttis ja almmolaš sektor vealgáduvvá

Ulbmilin bálvalusat, dearvvasvuohta, ovttaveardásašvuohta

  • Sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusain váldojit atnui beaktileamos ja vuoimmáleamos doaibmanvuogit.

Bálvalusat eanet ovttatolbmo mielde go dál

  • Ulbmilin lea, ahte sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusat leat doaibmevaš oppalašvuohta. Vuordenáiggit leat dáláža oanehut, go bálvalusat ja dikšunbálgát leat njuovžilat. Oaččot bálvalusaid iežat dili mielde ja rivttes áigge. Beasat jođánabbot doaktára lusa ja eará bálvalusaide.

Válljenfriijavuohta buorida bálvalusaide beassama

  • Áššehassan sáhtát válljet dálá viidásabbot, gos skáhppot sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid. Sáhtát válljet eanangotti fitnodatsearvvi, priváhta fitnodaga dahje organisašuvnna bálvalusa válljenfriijavuođa biirii gulavaš bálvalusain. Áššehasmáksu lea buot báikkiin seammá.

Áššehas sáhttá válljet dálá friijasabbot

  • Sáhtát válljet dálá friijasabbot divššára ja doaktára sihke sosiálabálvalusaide gulavaš rávvema. Lassin sáhtát válljet bátnedivššohaga, gos oaččot dikšuma.
  • Juos leat ruoktodikšuma áššehas, sáhtát dárbbu mielde oažžut áššehasseđela ja válljet, geas skáhppot ruoktot bálvalusaid.

Bálvalusaid válljemii oaččot veahki

  • Dárbbu mielde oaččot doarjaga sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid válljemii neahttabálvalusas, rávventelefovnnas dahje bálvalusjođiheaddjis.

Lagašbálvalusat šaddet máŋggabealagin

  • Doaibmabáikkiin fállon sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusat dievasmahttojit ođđalágan lagašbálvalusain:
    • digitálalaš bálvalusat ja rávven
    • ruoktot bukton bálvalusat
    • johtti bálvalusat.

Digitálalaš bálvalusat sestet áiggi

  • Boahttevuođas anus leat dálá eanet digitálalaš bálvalusat go ovdal buresveadjima doarjjan. Sáhtát ovdamearkan várret áiggi dahje jearrat áššehasrávvejeaddjis neahtas.
  • Dárbbu mielde sáhtát ságastallat gáiddusdoaktáriin dahje sosiálabargiin virtuálalaččat neahttabálvalusas. Dát geahpeda mátkkošteami ja seastá áiggi.
  • Sáhtát ain dikšut áššiid maiddái telefovnnain ja oktii čalmmiid.

Bálvalusaid oaččot maiddái ruoktot

  • Rávvehaga bearašbargit bohtet dárbbu mielde ruoktot. Maiddái ahkeolbmot ožžot bálvalusaid ja veahki ruoktot. Heahtedilis oaččot ruoktot vuosttasdikšuma.
  • Johtti bálvalusat, nugo boahkuhanbusse, bohtet du lahka.

Sámegielat sode-bálvalusas

  • Dus lea áššehassan vuoigatvuohta geavahit suomagiela dahje ruoŧagiela sihke boahtit gullojuvvot ja oažžut áššebáhpáriid hálddahusáššiin suomagillii dahje ruoŧagillii.
  • Sámegielain lea Suomas virggálaš sajádat Eanodaga, Anára ja Ohcejoga gielddain ja Soađegili davveoasis. Dát mearkkaša, ahte sápmelaččain lea riekti dikšut áššiid eatnigiellaset sosiála- ja dearvvašvuođaguovddážis ja buohcceviesus.
  • Juos oktasaš giella ii leat, bargoveahka galgá sihkkarastit, ahte áddet, mo du ášši dikšojuvvo.

Hohpolaš dikšun ja doarjja dorvun

  • Boahttevuođas oaččot buot eanemus hástaleaddji dikšuma viiddes gohcima buohcceviesus. Dat leat Suomas 12. Ná sihkkarasto čeahpes ja alladássásaš dikšun.
  • Guovddášbuohcceviesuid oktasašgohcimat fállet dávjá dárbbašuvvon gohcinbálvalusaid nugo dálge.
  • Sosiála- ja dearvvasvuođaguovddážiin lasihuvvojit vuostáiváldimat eahkediin ja vahkuloahpain.

Sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaide sáhttá váikkuhit

  • Sáhtát oassálastit ovdamearkan eanangotti nuoraidstivrras, boarrásiid- ja lápmásiidráđiin dahje áššehasráđis.

Almmolaš bálvalanlohpádus

  • Eanangoddi addá almmolaš bálvalanlohpádusa guovllu áššehasaide. Lohpádusas muitaluvvo, manláhkai bálvalusaid áigot eanangottis ollašuhttit.
  • Eanangoddi galgá maiddái muitalit, leatgo bálvalusat ollašuvvan lohpádusa mielde.